[Následující období - 2003/3.Q]

Komentované události - 2003/2.Q

9.6.2003 - Sezóna ježků je v plném proudu - Ivy už je moudřejší
    Dnes byl příjemný večer a tak jsme seděli až do půlnoci na zahradě. Ivy si v takovém případě většinou lehne k našim nohám a spokojeně odpočívá a pochrupuje. Dnes však neměl klid, protože každou chvíli se mezi stromky ozval podezřelý zvuk a Ivy jako správný hlídač dvora okamžitě vyrazil zjistit o co jde. Dnes večer to byl neuvěřitelný výskyt ježků - začala jim prostě sezóna. Vzpomněli jsme si na loňský rok, kdy byl Ivy z ježků úplně vedle - viz ilustrační foto z loňska. Vždycky začal neuvěřitelně výrazně a vytrvale štěkat, ježka "zatknul", hlídal si ho, nedal se odvolat a vůbec nás k němu nechtěl pustit - ulovil si ho přeci on. Nebyl na nás agresivní, jen svou kořist před námi bránil svým tělem, hrnul si ježka pod břicho, takže ho to muselo píchat, ale nedal se. Řešili jsme to tak, že jsme Ivymu nasadili obojek a na vodítku ho, přes jeho protesty, od ježka odtáhli. Pak jsme ježka buď opatrně přendali přes plot na zahradu k sousedům, či ho vynesli ze zahrady do obecního parku. Ivy ještě poté chvíli vyčuchával, kde ježek "opustil" naši zahradu.
    Tentokrát už to bylo diametrálně klidnější. Ivy sice také ježky vyštěkával, ale nechal se odvolat a vrátil se lehnout si k nám - už nám kluk začíná moudřet, jak se předpovídá v chytrých knihách. zpět

17.5.2003 - Klubová výstava v Kroměříži
    Ivy soutěžil ve třídě pracovní a předváděl ho Mirek. Celkem bylo posuzováno 8 psů. Ivy se docela hezky předváděl, obdržel známku výborný a ve slušné konkurenci byl vybrán rozhodčím mezi 4 psy, kteří postoupili do finále. FInále všech tříd se konají, jak už to je tradicí na klubových a speciálních výstavách, až na závěr celé výstavy. Ve finálovém posuzování nás vylučovacím způsobem "minulo" 4. a 3. místo a zůstali jsme ve hře jen s Jonášem (Carleon Gold Mondeo). Protože je Jonáš světovým vítězem, dalo se v té chvíli již odhadnout, jak dopadneme - podle očekávání jsme získali známku a pořadí: výborný 2, nad očekávání ověnčené titulem res. CAC. Protože se jednalo o klubovou výstavu, kde je tradičně silná konkurence, tak si získaného ocenění hodně považujeme.
Výstavní posudek: 2 letý pes, celočerné zbarvení, harmonická stavba těla, korektní rámec, hlava jemně modelovaná se světlejším okem, hrudník prostorný, úhlení končetin i pohyb standardní, vyrovnaná povaha, výborně předveden
    Celkové výsledky výstavy. zpět

8.-10.5.2003 (čt-so) - Výcvikový víkend Oskava
    Sraz byl sice domluvený na 8.5. dopoledne okolo 10 hod, ale nějak jsme nestíhali. Cesta probíhala za hrozného vedra (přes 30 st. a to na začátku května), což pro Ivyho nebylo vůbec nic příjemného, a po ujetí 272 km jsme na místo dorazili (kromě jiného také díky několika šíleným objížďkám) až v půl jedné. Nejdříve jsme se pozdravili se známými ze Suché Lozi, seznámili se s dosud neznámými a ubytovali se. Poté jsme se vydali na obhlídku tábora, přičemž jsme, vzhledem k neuvěřitelnému horku, jako největší objev ocenili čistou a chladivou říčku Oskavu, která protéká přímo areálem tábora. Největší radost z tohoto objevu měl samozřejmě cestováním přehřátý Ivy, který se koupele v říčce nemohl nabažit. V den příjezdu jsme všichni ještě stihli vycházku se psy spojenou s hledáním vhodného prostoru pro stopování (úspěšní jsme však nebyli) a něco málo obran (pro figuranta to v tom horku bylo náročný).
    Druhý den dopoledne jsme všichni cvičili poslušnost, nejdříve ve skupině, pak individuálně - někteří se připravovali na zkoušky z výkonu. Vzhledem k velkému horku začínal další společný program až v pozdním odpoledni a to skupinovým fotografováním. Naše smečka (Mirek, Majka, Ivy) tuto akci nějak zaspala, takže na společných fotkách chybíme. Před večeří i po večeři jsme nacvičovali obrany. Večer po setmění jsme poseděli u táboráku.
    Luděk Valenta a figurant Michal vymysleli na třetí den dopoledne pro psy a jejich psovody zajímavé discipliny, které se běžně na cvičácích necvičí. Mj. to byly revíry mezi chatkami a pak také revíry v lese mezi stromy s vyštěkáváním a u některých psů i se zadržením lumpa. Revíry v lese se odehrávaly v poměrně příkrém kopci a bylo zajímavé pozorovat, jak se psi ve svahu pohybují několikanásobně rychleji a jistěji, než jejich psovodi.
    V sobotu odpoledne jsme vyrazili společně se psy na plánovaný společný výlet. Cílem byly Rešovské vodopády a protože ty jsou od tábora dost daleko, jeli jsme auty do výchozího bodu - Rešova, odkud jsme už pokračovali pěšky k cca 2 km vzdáleným vodopádům. Překvapilo nás, že na této turistické trase bylo spoustu návštěvníků, kteří reagovali na naši výpravu lidí a psů s větším či menším překvapením. Po velice příjemném výletu jsme se občerstvili v místní restauraci a vrátili se před večeří auty zpět do tábora.
    Tak se vlastně nachýlil k samému konci výcvikový víkend, který sice končil až následující nedělní ráno, ale protože nás (Mirka a Majku) ještě čekali doma důležité povinnosti, rozhodli jsme se, že odjedeme ještě navečer. Rozloučili jsme se se starými i nově známými hovawartisty a vyrazili směrem na Prahu.
    Celkově se nám víkend líbil a vůbec jsme nelitovali, že to bylo pro nás přeci jen "trochu z ruky". Počasí nám přálo (toho horka bylo snad až moc), perfektní je říčka Oskava, kterou všichni psi průběžně využívali ke svému osvěžení. Zdá se, že letní výcvikový tábor v tomto místě bude prima. Na závěr je potřeba poděkovat aktivním a obětavým hovawartistům z Přerova, Štěpánova u Olomouce, Kojetína, ..., kteří výcvikový víkend zorganizovali. Ukázky z akce. zpět

3.5.2003 - Krajská výstava psů v Lysé nad Labem
    Toto byla druhá krajská výstava ze tří, ke kterým jsme se do prázdnin přihlásili. Na výstavu bylo přihlášeno 7 hovawartů (4 psi a 3 feny). Ivy soutěžil ve třídě pracovní sám a předváděla ho Majka, přesněji řečeno - začala ho předvádět. Když totiž předvedla Ivyho zuby a oběhla s ním kolo, pan rozhodčí ji zastavil a požádal ji, aby psa předvedla bez vodítka, protože se jedná o třídu pracovní. Majka mu odvětila, že neví, jak to dopadne, protože výcvik s ním vede manžel. Pan rozhodčí se zeptal, jestli je manžel přítomen a když mu odpověděla, že ano, vyzval pan rozhodčí Mirka, aby předvedl psa on. Byl to šok, protože to bylo naprosto neočekávané. Tak si Mirek s Majkou vyměnili role, Mirek odepnul Ivymu vodítko aniž tušil, jak se pes zachová (hlavně s ohledem na jeho touhu seznamovat se s fenkama kdykoli a kdekoli), dal povel "k noze" a dal se do mírného běhu. Ivy se zachoval jak správně vycvičený pes a běžel spořádaně vedle levé nohy Mirka, dokud nedal pan rozhodčí povel k zastavení. Toto nenastudované "představení" vyvolalo rozruch u přítomných diváků, kteří měli přijít na řadu po nás a kteří se vylekali, že od teďka bude předvádění psů v kruhu bez vodítka.
Výstavní posudek: Dobrý rámec, typická samčí hlava, hn. oko, plnoch. nůž. skus, správné ucho, dobrý krk, vyzn. kohoutek, rovný hřbet, dobrá fronta, hluboký hrudník, dobrý ocas, silné dobře st. končetiny, výborná pohybová mechanika, výborné pohl. orgány, st. srst, barva čistě černá
známka a pořadí: výborný 1 s titulem Krajský vítěz (což je asi jakási obdoba titulu CAC na vyšších druzích výstav). zpět

25.4.2003 - Ivy si dodatečně pochutnává na narozeninovém daru
    Dnes bylo krásně a tak jsme odpoledne dělali jarní práce na zahradě za asistence Ivyho. Když jsme se přitom dostali do jednoho rohu zahrady, Ivy znejistěl a začal nás pozorně sledovat, co děláme. Vůbec se mu nelíbilo, na jakém místě pracujeme a zuřivě začal něco vyhrabávat - byl to ohryzaný narozeninový dar, který si tam schoval na horší časy. Když už si ho vyhrabal, tak si ho odnesl o kus dál a rozpačitě ho začal okusovat. Po chvíli se do něj pustil naprosto soutředěně, až ho celý rozporcoval na menší části, z nichž některé spořádal, některé si opět zahrabal a některé nechal ležet na trávníku. Spořádání "kořisti" ho natolik zmohlo, že ležel na trávníku a oddychoval jak po fyzicky náročném výkonu.
    Navečer jsme řešili problém, zda mu dát pravidelné večerní krmení nebo ne. Vyřešili jsme to jako chytrá horákyně - připravili jsme mu polovinu denní dávky s tím, že když ji nebude moci sníst, tak mu ji schováme na zítřek. Ukázalo se, že naše starosti jsou úplně nemístné, neboť Ivy se pustil do jídla s takovou chutí, jakoby několik dní nejedl. Tak jsme si vzpomněli na období Ivyho nechutenství, kdy jsme postupně střídali granule různých výrobců a různého složení a kdy jsme skoro každou jednotlivou bobuli museli potírat tvarohem, sýrem nebo něčím lákavým, aby Ivy alespoň něco snědl. Jeho dnešní apetit nás inspiroval k tomu, že jsme ho mimořádně zvážili mimo pravidelné nedělní vážení - zase nám brouček přibral na 43,1 kg. Musíme si dát pozor, protože si myslíme, že našemu mezulánovi sluší váha okolo 42 kg. zpět

20.4.2003 - Ivy slaví 2. narozeniny
    Dnes to jsou přesně 2 roky, co se narodil náš Ivanhoe. Když bilancujeme jeho dosavadní soužití v naší smečce, silně převládají pozitivní dojmy. Když ho porovnáváme s jinými hovawarty, kterých jsme už měli možnost sledovat na různých akcích opravdu hodně, tak si na prvním místě asi nejvíc ceníme, že má, dle našeho názoru, vyrovnanou povahu, že je sice temperamentní, ale ovladatelný (s výjimkou výskytu fenek), a že není agresivní ani vůči lidem ani vůči jiným psům. O jeho ovladatelnosti svědčí i již 3 složené zkoušky z výkonu (ZOP, ZPU1, BH) v jeho 2 letech a připravujeme se na další. Ivy má i dobré pracovní předpoklady, tj. vedle dobrých stopovacích schopností (což je ostatně dáno asi všem hovawartům) se postupně dál zdokonaluje v poslušnosti, navíc je také zatím, zdá se, šikovný na obranu.
Ivy_a_kost_ico.jpg    K narozeninám Ivy dostal speciální dort - velkou hovězí kost i s paznehtem, která je údajně upravena tak, aby se dala skoro celá rozkousat (Mirek ji objevil u našeho dodavatele krmiva a stála 35 Kč). Když jsme na zahradě Ivymu "předali" dárek, byl z toho úplně hotový a zdál se nám hrozně roztomilý. Nejdříve kost zbožně očuchával, aniž by se jí dotknul, pak ji několikrát olíznul, lehnul si vedle ní a choval se podobně, jako když vidí zajímavou fenu. Po chvíli se přeci jen zvednul, kost uchopil - a šel si ji zahrabat bez naší asistence kamsi na zahradu, což bylo určitě náročné, protože to byla kost velká jak dům. Pak se k nám vrátil a zdálo se, že kost zůstane schována na bídné časy. Když se však blížil čas pravidelného večerního krmení, najednou se Ivy objevil s kostí, tentokrát ji však již začal ohryzávat a konzumovat. Když jsme šli po setmění ze zahrady do domu, Ivy nás klidně nechal odejít a věnoval se okusování svého daru. Asi až po 2 hodinách dal najevo, že by rád přišel k nám. Na rozdíl od normálu se vůbec nesháněl po jídle (asi si nacpal břicho kostí s paznehtem), takže jsme mu ani nepřipravili denní krmení. Protože byla tma, vůbec nevíme, jestli kost spořádal celou nebo jestli si ji někam zase schoval. Také jsme trochu s obavami čekali, jestli nebude mít díky dárku nějaké zažívací problémy, ale zdá se, že zatím žádné komplikace nenastaly, stolice je v pořádku. zpět

19.4.2003 - Nominační závod na MR IPO3 v Kutné Hoře - okukovali jsme, jak se to má dělat
    19.-20.4. se konal v Kutné Hoře jeden ze závodů nominace na mistrovství republiky v IPO3, kde soutěží nejlepší z nejlepších. Proč jsme tam jeli? Jak už jsme se zmínili, snažíme se vést našeho psa pracovně a protože jsou v naší ZKO preferovány zkušební řády IPO a SchH, zajímalo nás, jak provádějí jednotlivé cviky mistři. K tomu jsme využili toho, že jsme sem mohli přejet přímo z výstavy z Mladé Boleslavi, která není od Kutné Hory až tak daleko. Ještě jeden důvod jsme měli - závodil zde náš výcvikový instruktor a současně předseda ZKO a my jsme mu jednak přijeli držet palce a jednak se podívat, nakolik náš náčelník vycvičil svoji fenu podle rad, které nám stále rozdává.
    Vzhledem k tomu, že hovawart má statut služebního plemene, je zajímavé konstatovat, že se tohoto závodu žádný hovawart nezúčastnil. Žádný hovawart ani není mezi 104 řádnými účastníky Mistrovství republiky IPO3 - skladba psů podle plemen je následující: 71x něm.ovč., 12x belg.ovč., 8x dobrman, 4x boxer, 4x rottweiler, 3x vel.knírač, 1x briard, 1x beauceron (přečteno z internetu). zpět

15.4.2003 - Dostali jsme Zpravodaj HW klubu č. 1-2003
    Na Zpravodaj jsme se celkem těšili z několika důvodů. Na prvním místě byla určitě zvědavost, jestli v něm bude zmínka o našem psovi a jeho úspěších. Na stránce 23 jsme skutečně našeho Ivyho našli i s povedenou fotkou, což nám udělalo radost.
    Dále jsme Zpravodaj očekávali kvůli termínům letních akcí pořádaných HW klubem, abychom si podle toho naplánovali dovolenou - výběr je opět velmi široký a zajímavý. Loni jsme se zúčastnili letního výcvikového tábora v Suché Lozi, který se nám velmi líbil z hlediska programové náplně i prostředí, slušné bylo i ubytování a strava a odpovídalo ceně. Již v průběhu tohoto tábora se hovořilo o tom, že jeho uspořádání i v roce 2003 je kvůli připravované privatizaci objektu málo pravděpodobné, proto nás ani moc nepřekvapilo, že letos LVT v Suché Lozi není. Z logiky věci ale vyplývá, že by jeho nástupcem mohl být letní výcvikový tábor v Oskavě, který tak zřejmě bude cílem našeho letního pobytu se psem. zpět

6.4.2003 - Úspěšné složení zkoušky z výkonu BH
    I když je výcvik psů v naší 246. ZKO Praha 4 - Jižní město veden univerzálně, přesto jsou podle našeho názoru trochu více preferovány cviky ze zkoušek IPO (mezinár. zkuš. řád) a SchH (zkuš. řád německých ovčáků) před cviky ze zkoušek NZŘ (národ. zkuš. řádu), zatímco speciálním cvikům ze zkoušek ZOP, ZPU (zkuš. řád KJ ČR Brno) není věnována vůbec žádná pozornost. V neděli 6.4. se mělo ukázat, co jsme nacvičili přes podzim a zimu v blátě a mokru. Dokonce se zdálo, že zkoušky budou probíhat za příjemného počasí, neboť týden před zkouškami bylo opravdu nádherně a vypadalo to, že konečně zvítězilo jaro nad letošní dlouhou zimou. Ale chyba lávky.
    Zatímco ještě v neděli 30.3. bylo nádherné počasí, tak každým dnem, kdy se blížila zkouška, bylo hnusněji a hnusněji a hnusné počasí vyvrcholilo skutečně přesně v den zkoušky. Přes noc napadl všude sníh, ale díky teplotě nad nulou postupně tál, takže všude bylo opět čvachtající blátíčko, zkoušky musely být několikrát přerušeny kvůli sněhovým vánicím. Když se tak ohlédneme na zkoušky či závody z výkonu, které jsme s Ivym absolvovali, zatím jsme se vždy důsledně trefovali do extrémního počasí. Buď bylo extrémní horko (33 stupňů) a zkušební plocha bez stínu (1x), nebo došlo ke značnému poklesu teploty za všudypřítomného deště a bláta (4x) - ještě nikdy jsme neměli příjemné počasí. Extrémní počasí je nepříjemné jak pro psy, tak i pro psovody. Hovawartům asi více než lidem vadí - našemu černému Ivymu určitě - extrémní horko a přímé sluneční paprsky. Naopak studené deštivé a blátivé prostředí jim asi zase obecně vadí méně než lidem, ale jen potud, pokud si nemusí sedat či lehat do studených louží a bláta - to stržené bodíky za poslušnost jen naskakují.
    A teď něco o průběhu zkoušek. Rozhodoval Miroslav Schober. My jsme se s Ivym, na doporučení předsedy ZKO, přihlásili ke zkoušce BH, která je sice ze zkoušek SchH nejjednodušší, ale v určitém smyslu je ošidná. Celkem se zkoušek zúčastnilo 8 psů a psovodů, z toho 5 zkoušek BH, 2 zkoušek SchH1 a 1 zkoušek IPO1. Zkoušky IPO1 složil 1 pes (dobrman), zkoušky SchH1 složil 1 pes (dobrman), zkoušky BH složili 4 psi (něm. ovčák, hovawart, briard, střední knírač). Zkoušky nesložili velký knírač a něm. ovčák. Je pravda, že náš Ivy ztratil body především za chůzi u nohy, protože mu chybí ta správná oddanost, ale jinak si vedl docela úspěšně, protože získal 86 bodů ze 100 možných. Lepší byl ve zkoušce BH jen německý ovčák, který získal 95 bodů, ale další psi zůstali za námi, neboť prolezli s odřenýma ušima.zpět

[Předchozí období 2003/1.Q]