[Následující období - 2004/1.Q]

Komentované události - 2003/4.Q

20.12.2003 - Vánoční interní závod ve výkonu naší 246. ZKO
    Tak si letos Mirek s Ivym nakonec přece jen zazávodili. Výboru naší 246. ZKO se podařilo uspořádat, přes mnoho sporů, vánoční interní závod a Mirek s Ivym se do něj přihlásili. Závod začínal něco po 9:00 a výkony posuzoval předseda naší ZKO, který běžně posuzuje zkoušky a závody z výkonu. Mirek s Ivym se přihlásil do poslušnosti podle IPO1 a vylosoval si, že závodit půjde úplně poslední. Celkem závodilo 30 psovodů a psů - nejdříve bylo posuzováno 15 závodníků podle ZZO, pak 10 závodníků podle poslušnosti ZVV1 a nakonec 5 závodníků podle poslušnosti IPO1. Mirek s Ivym se dostali na řadu až kolem 14:00, což bylo pro našeho psa smrtelný. Když si Mirek šel pro psa do auta před nástupem k závodu, Ivy regulérně chrupal a nevypadal nejčerstvěji. S vlastním provedením cviků byl Mirek celkem spokojen a měl pocit, že Ivy ostudu neudělal - dokonce, při tzv. vysílačce, kterou ještě nemáme tak zmáknutou, Ivy vyrazil vpřed a uběhl několik metrů, což běžně nedělá. Dostali jsme "jen" 70 bodů, což by mimochodem na druhou stranu stačilo ke složení oddílu poslušnosti ve zkoušce IPO1. Celkově nejlepší závodník získal 82 bodů. Mirek s Ivym skončili podle IPO1 na krásném 3. místě, když porazili i naši výcvikovou referentku. zpět

16.12.2003 - Ivy nějak zmohutněl - 45,7 kg
    Když jsme si přivezli Ivyho 20.6.2001 coby 8 týdenní štěňátko domů, Mirek ho ihned zvážil - měl 7,9 kg. Pak jsme ho vážili každé 4 dny a sledovali jeho přírůstky na váze. Později, když už se jeho váhový růst zpomaloval, vážili jsme ho jednou týdně, později jednou za 14 dní. Pak ještě méně častěji - poslední dobou se jeho váha pohybovala okolo 43 kg  a jeho poslední vážení bylo 17.9.2003. Ani nevíme, jak nás to napadlo, ale dnes jsme ho, po více jak 3 měsících, zase zvážili - měl 45,7 kg.  Váha potvrdila náš dojem, že se nám zdá poslední dobu nějaký mohutnější, ale my to přičítali zimnímu osrstění. Tlustej a překrmenej, si myslíme, není, protože má snadno nahmatatelná žebra. zpět

14.12.2003 - Vánoční výlet s hovawarty - Chýnice
    Rádi se zúčastňujeme akcí, jejichž společným jmenovatelem je hovawart. Koketovali jsme již s možností zúčastnit se 6.-7.12. Hovawartí Mikulášské na Hajné hoře ve Vimperku, ale protože jsme museli zkoordinovat v tomto termínu několik dalších akcí, tak jsme to museli vzdát. Ale Vánoční výlet, který se konal 14.12., jsme si ujít nenechali.
    Výlet organizovala Michaela Weidnerová na počest své fenky Irunky a nazvala ho tudíž "1. Irunčin pochod". Trasa pochodu vedla po okolí Chýnice, kam se nedávno přestěhovala. Ukázalo se, že majitelé hovíků jsou odolní jedinci, neboť přes sobotní celodenní déšť a vydatné přeháňky ještě v neděli ráno (14.12.) se dostavil velký počet hovíků - 23 - (ale i jiných plemen - 7) se svými doprovody - skoro 40 lidí. Základní údaje o pochodu jsme převzali z www-stránek ChS Iorminogrande, kde lze nalézt podrobnější komentář. Na trasu jsme vycházeli okolo 10:00, ušli jsme asi 10 km (nám se zdálo, že víc) a do Chýnice jsme se vrátili okolo 13:30. Po ukončení pochodu se snad všichni přemístili na oběd do místní hospůdky, která praskala ve švech.
    Myslíme si, že se i přes nepřízeň počasí 1.Irunčin předvánoční pochod vydařil. Byl to příjemně strávený den v předvánočním shonu a pořadatelka pochodu Michaela Weidnerová si za zorganizování této akce zaslouží velké uznání. Foto z pochodu. zpět 

10.12.2003 - Členská schůze naší 246. Základní kynologické organizace
    Dnes se konala v naší klubovně členská schůze 246. ZKO, jejímž je Mirek členem od srpna 2002. Čím více se člověk orientuje v dění naší organizace, tím více zjišťuje, že mezilidské vztahy zde mají daleko k ideálu - a schůze vše odhalila v plné nahotě. Zjistili jsme, že lidé jsou rozděleni do dvou táborů, které mezi sebou bojují. Někteří lidé jsou v určitém táboře o vlastní vůli a své nesmiřitelné postoje vůči druhému táboru dávají halasně najevo, někteří jsou zařazeni tam či onam podle hesla "kdo není s námi, je proti nám".
    V kynologickém hnutí se pohybujeme teprve 2,5 roku, ale to, co postupně "objevujeme", je dost tristní. Hádají se kynologové organizovaní podle jednotlivých plemen, hádají se kynologové organizovaní v základních kynologických organizacích. Obecně snad platí, že čím skromnější sídlo ZKO, tím lepší mezilidské vztahy - no a naše 246. ZKO má, bohužel, docela kvalitní, kamennou budovu. zpět

5.12.2003 - První nevěsta byla na ultrazvuku - Ivy bude s největší pravděpodobností poprvé otcem
    Konečně také jedna pozitivní a skvělá zpráva - první Ivyho nevěsta dnes byla na ultrazvuku a veterinář potvrdil, že je březí. Jestli nenastanou nějaké komplikace, měla by se 5.-7. ledna 2004 narodit štěňátka a náš Ivy by se měl stát poprvé hrdým otcem. V té záplavě rodinných a pracovních úkolů zapůsobila tato zpráva jako hojivý balzám.
    Samozřejmě jsme poblahopřáli nevěstě a jejím majitelům a také její chovatelce a popřáli hodně zdraví a úspěšný porod bez komplikací. Už se těšíme a jsme zvědavi. Také jsme už přemýšleli, kdy se pojedeme na štěňátka podívat, resp. v jakém jejich věku je to rozumné. zpět 

9.11.2003 - Stěhujeme se do nového domku
    Běžně se snažíme vyhýbat tomu, abychom zatěžovali čtenáře našich webových stránek záležitostmi, které se netýkají přímo hovíků. Dnes ale došlo k tak významné události v životě celé naší smečky (včetně Ivyho), že cítíme potřebu se o tom krátce zmínit - dnes jsme se konečně přestěhovali z nouzového domku do nového, konečně kolaudovaného, domku. zpět

5.11.-6.11.2003 - První krytí
    První den: Dnes měl náš pes poprvé krýt. Byli jsme zvědavi a také nervózní z toho, jak vše bude probíhat. Zda se naplní slova zkušených chovatelů a veterinářů a vše proběhne během pár desítek minut, či zda se vyskytnou nějaké problémy naznačované v odborné literatuře, takže k pokrytí buď dojde složitěji nebo k němu nedojde vůbec. Protože členové naší rodiny již historicky přitahují složitější varianty vývoje situací a náš pes se zřejmě nechce nechat zahanbit, tak nás neminula ta složitější varianta. Přes náročnější průběh krytí však vše bylo završeno úspěchem. Velkou zásluhu na překonání dílčích překážek a dotažení celého procesu do úspěšného konce měl "poradce krytí" Romana Stejskalová.
    "Nevěsta-prvnička" s doprovodem dorazila něco okolo 10:15. Když jsme "nevěstu" přivítali na zahradě, ta nejdříve zamířila ke kotci, kde byl zavřen Ivy. Vzájemně se přes mříže očichávali, kňučeli a přátelsky vrtěli ocasy, což byl nadějný úvod. Poté, co se fenka důkladně seznámila s celou zahradou, pustili jsme Ivyho z kotce.
    V prním kole pokusu o páření si Ivy počínal nemotorně a zdálo se, že mu musí v mozku sepnout, co má dělat, když mu přítomná fenka tak voní a navíc se mu tak lákavě nastavuje. Snažení Ivyho bylo neúspěšné a po čase ho vyčerpalo, takže "poradce krytí" vyhlásil přestávku - dohodli jsme se, že do 12:30. Ivy byl zavřen do kotce a fenka odložena tak, aby na sebe neviděli.
    Ve druhém kole se zdálo, že Ivy už má jasno a vypadalo to, že už je to jen otázka několika okamžiků, než dojde ke spojení. Fenka však vždy uskočila, přitom ale opakovaně zaujímala polohu svědčící o tom, že má "své dny". Když už nechtěla postát sama od sebe, začali majitelé fenu fixovat. Tentokrát už pevněji, ale pořád to ještě nebylo ono - fence se vždy, jakoby v rozhodujícím okamžiku, podařilo udělat buď alespoň jeden krůček dopředu nebo snížit zadek. Po řadě pokusů byl Ivy vyčerpaný a další pokusy o krytí neměly v tuto chvíli smysl. Co dál? Vzdát všechno nebo se pokusit o další kolo? Po konzultaci s "poradcem krytí" Romanou jsme se dohodli, že dnes po 16. hodině to ještě jednou zkusíme. Poté jsme všichni, včetně Mirka a Majky, opustili naše stavení, s výjimkou Ivyho, který měl v klidu nasbírat nové síly.    
   Třetí kolo pokusu o krytí se svým průběhem téměř nelišilo od druhého, "nasazení" aktérů bylo tentokrát intenzivnější a rozhodnější, což vyvrcholilo tím, že se Ivymu podařilo vniknout do fenky a dopravit své sperma do poševního vchodu (nikdo neví, zda hlouběji), ale většina spermatu skončila, díky úniku fenky (v reakci na bolest), na trávníku. Poté byl Ivy opět zavřen do kotce a fenka odložena tak, aby na sebe neviděli. Šli jsme řešit paradoxní situaci: byla fena pokryta, či nebyla? Obě strany se dohodli, že se vyplní a potvrdí krycí list s tím, že se následující den pokusíme o opakované krytí. Po vyřízení formalit se dostala řada i na povídání o jiných věcech než psích a zdálo se, že už z nás všech spadlo napětí z dnešní anabáze.
    Bylo už něco kolem 18. hodiny, když přítomná "poradkyně krytí" Romana nečekaně vyzvala majitele obou psů, abychom se pokusili ještě naposledy nezávazně o krytí, tj. o čtvrté kolo. Tentokrát však fenka nedostala možnost volby a byla hned od počátku pečlivě fixována. Ivy na fenku vystoupil, využil toho, že mu neuniká a po chvilce snažení došlo ke svázání psa a feny, které trvalo 25 minut. Je jasné, že všichni zainteresovaní měli ze závěrečného vývoje událostí upřímnou radost. Příjemný byl také fakt, že již potvrzený krycí list nabyl najednou toho správného významu. Ještě poté jsme se dohodli s majiteli chovné feny, že ačkoli nakonec došlo k řádnému pokrytí jejich feny naším psem a opakované krytí by nemuselo být až tak nutné, tak přesto původní domluva o zítřejším překrytí zůstává v platnosti. Nato jsme se všichni rozloučili a uzavřeli vpravdě hektický krycí den.
    Druhý den: Na rozdíl od včerejšího maratónu proběhlo dnes všechno neuvěřitelně hladce. V domluvený čas, tj. okolo 16:00, se u vrátek našeho stavení objevila psí nevěsta se svým majitelem a i Romana Stejskalová, která sice zkušeně tvrdila, že už by ani chodit nemusela, protože všechno půjde bez problémů, ale nakonec to přišla skouknout. Když jsme fenku pustili na zahradu, zamířila nejdříve ke kotci, kde byl zavřen Ivy. Vzájemně se přes mříže očichávali, kňučeli a přátelsky vrtěli ocasy. Po chvíli jsme pustili Ivyho z kotce, ten byl celý rozrušený a dychtivý a po krátké chvíli došlo ke svázání psa a feny. Jen chvíli poté prohlásila Romana "já jsem to věděla", rozloučila se s námi a odešla. Svázání trvalo tentokrát 17 minut a vše mělo hladký a klidný průběh.
    Nyní nám již nezbývá nic jiného, než držet všechny palce, aby "naše" nevěsta zabřezla a aby ve zdraví donosila a porodila zdravá a povahově vyrovnaná a šikovná a krásná štěňátka, která se dostanou ke skvělým lidem.
    Laskavé čtenáře, které by pohoršoval popisovaný průběh krytí, chceme ujistit, že se nepovažujeme za žádné úchylouše, kteří se vyžívají v popisování zvířecích obscénností - jen jsme se pokusili zachytit "naše" první krytí.  zpět

3.11.-4.11.2003 - Přípravy na krytí
    Když jsme si 3.11. oba ověřili, že se budeme na středu moci uvolnit z práce, sdělili jsme to majitelům chovné feny současně s tím, že proti krytí naším psem nic nemáme. Do začátku akce zbývalo několik hodin. V dostupných knížkách jsme vyhledávali statě o páření, stejně tak jsme se snažli získat rady i od zkušených chovatelů či majitelů plemeníků, ... .
    Nejvíce psaných informací jsme získali v těchto knihách: Hovawart - chov, výchova, výcvik Všechno o psech 1000+1 rada Poznej svého psa . Po přečtení příslušných statí jsme dospěli k názoru, že krytí nemusí být až tak snadná záležitost, ale říkali jsme si, že příroda je mocná čarodějka a že nám pomůže natolik, že to zvládneme vlastními silami. Na druhé straně v nás začal hlodat červ pochybností, které pramenily především z toho, že nejen pes a fena byli panic a panna, ale také jejich majitelé byli totální novicové.
    Kromě vstřebávání moudrostí z knih jsme také telefonicky požádali o radu zkušenou majitelku plemeníka, Romanu Stejskalovou, se kterou se už nějaký čas známe a která se nedávno přestěhovala do naší blízkosti. Zasvěcení hovawartisté vědí, že Romana je majitelkou výstavně velice úspěšného hovawarta Jonáše (Carleon Gold Mondeo), který se navíc stal i úspěšným a zkušeným krycím psem. Romana nám po telefonu poskytla základní informace a trpělivě odpověděla na naše smysluplné i nesmyslné otázky, navíc se jí ještě podařilo zvýšit naše obavy, když poznamenala, že: "Plemeník, který neuspěje při prvním krytí, se může potom při dalším krytí vyhýbat styku s fenou a když si to zafixuje, je nepoužitelnej". Příjemná a milá byla její nabídka, že by k nám případně mohla na začátek akce přijít a že by nám zpočátku mohla pomoci praktickými radami přímo na místě činu. Čím více se blížil den "D" a hodina "H", tím více jsme se zabývali myšlenkou využít velkorysé nabídky Romany Stejskalové. Nakonec jsme v úterý večer, několik hodin před akcí, Romaně zavolali a Romana svoji účast přislíbila, což se posléze ukázalo momentem, který příznivě a pozitivně ovlivnil celou anabázi spojenou s krytím.
    Když se nyni zpětně, po již úspěšně proběhlém krytí, vracíme k telefonickým rozhovorům z těchto dnů, musíme konstatovat, že by se zkušení chovatelé nad nimi asi docela dobře pobavili. Dvě strany samých začátečníků - to je dobrý základ pro zadělání na neúspěch. zpět

2.11.2003 - Bude Ivy poprvé otcem?
    28.9. letošního roku byl Ivy bonitován . Do té doby jsme se vůbec nezabývali úvahami, co tento fakt může přinést a teprve při cestě autem z bonitace jsme začali o tomto tématu přemýšlet. Říkali jsme si ale, že než budeme uvedeni v seznamu plemeníků a než nás někdo kontaktuje, uplyne nějaký čas a my budeme mít zatím čas si všechno promyslet a shromáždit moudrosti.
    Dnešního dne zazvonil u nás telefon, který zvedl Mirek. Na druhém konci byla majitelka chovné feny, která začala, po vzájemném krátkém představení, vysvětlovat, co ji vede k tomuto nedělnímu telefonátu. Mirkovi chvíli trvalo, než začal chápat, ale pak se začal orientovat: majitelka chovné feny požádala "svého" poradce chovu o krycí list a ten na něj také, jako jednoho ze tří, uvedl psa Ivanhoe Royal Safe. Když tuto věc konzultovala s chovatelem jejich feny, tak jí doporučil našeho psa, kterého osobně zná a ví na čem je. Na otázku majitelky feny, zda s krytím souhlasíme, Mirek odpověděl, že v zásadě nejsme proti, ale že náš pes i my jsme úplní začátečníci a že bude ještě potřeba si to nechat projít hlavou. Na oplátku se Mirek zeptal na jméno feny a kdy asi očekávají hárání. Odpověď ho zaskočila: fena již začala hárat (dříve než původně předpokládali) a ten správný den ke krytí bude za tři dny 5.11.. Předběžná představa majitelky feny byla, že by přijeli k nám okolo 10. hodiny a kdyby se krytí během dvou hodin nepovedlo, že by stačili ještě navštívit dalšího psa z krycího listu. Mirek upozornil, že tak narychlo může být problémem také uvolnění z práce, ať už Mirka nebo Majky, neboť krytí vychází na pracovní den. Dále se ještě zeptal, zda uvažují o opakovaném krytí, na což mu bylo odpovězeno, že o tom neuvažovali. Mirek byl z celé situace tak mimo, že se zapomněl zeptat, na jakékoli informace o feně, jen se stačil domluvit, že doma vše prodiskutujeme a v pondělí zatelefonujeme naše rozhodnutí. Když celý rozhovor reprodukoval Majce, začali jsme přemýšlet, co dál. První, co jsme potřebovali zjistit, byly podrobnější informace o chovné feně, proto jsme ještě téhož dne volali zpět jejím majitelům, abychom se zeptali na rodokmen, bonitační kód, zkoušky, výstavy, jestli už byla kryta, ... . Kromě jiného jsme se také dozvěděli, že ani fena ani majitelé nemají s krytím žádné zkušenosti a jsou tedy na tom stejně jako my. Krytí se najednou stalo po zbytek celého nedělního večera tématem č. 1.
    Protože sledujeme poměrně důkladně dění okolo chovu hovawartů, tak jsme přemýšleli, i s ohledem do budoucna, jestli pokaždé souhlasit s krytím (bude-li náš pes ještě někdy zapsán na KL) nebo si stanovit pro sebe nějaké podmínky. Abychom měli z krytí naším psem dobrý pocit, máme tato přání: aby existoval předpoklad, že ze spojení chovné feny s naším psem vyjdou kvalitní zvířata, aby o fenu bylo dobře postaráno po dobu její březosti, aby o štěňata a fenu bylo po dobu 8 týdnů od vrhu dobře postaráno, aby se štěňata dostala k dobrým a aktivním lidem, aby se noví majitelé štěňat měli na koho obrátit v případě neznalosti či nouze, abychom mohli "naše" štěňata případně navštěvovat, ... . Případný finanční zisk za krytí naším psem je v žebříčku našich preferencí až hodně dole. Jak jsme tak všechno semleli, rozhodli jsme se ještě v neděli v noci, že proti domlouvanému krytí nic nemáme a že akci z naší strany může ohrozit jen nemožnost uvolnit se z práce.
    Uvedený nedělní telefonát dokonale rozmetal pro příštích pár dní všechny původně naplánované věci - vše se začalo točit okolo zatím teoretického otcovství našeho psa. zpět

25.10.2003 - Brigáda v naší 246. ZKO (základní kynologické organizaci)
    Vloni 20.8. podal Mirek přihlášku do 246. ZKO Praha 4 - Jižní město, kde jsme předtím absolvovali s naším psem úvodní základní výcvik poslušnosti. Součástí přihlášky bylo i prohlášení, že člen ZKO odpracuje ročně 20 brigádnických hodin a že bude respektovat stanovy ZKO. Asi po 3 měsících byl Mirek do 246. ZKO přijat. Protože jsme už na to byli tázáni, doplňujeme - roční členský příspěvek činí 1000,- Kč.
    Při letošní brigádě se především upravovalo okolí klubovny: dodělávalo se oplocení cvičiště z pletiva, upravovala se plocha cvičiště, likvidovaly se různé nežádoucí keříky a plevely a zpracovávala se hromada dřeva pro topení v klubovně. Mirek byl pověřen vedením úderné skupiny na zpracování dřeva. Vedení ZKO vymyslelo stylovou odměnu za vykonanou práci: dalo k dispozici figuranty a kdo měl na cvičišti psa  mohl si zakousat. zpět

10.10.2003 - Pracovní rande s novým figurantem pro nácvik obran
    Jak už jsme se zmínili, hledáme jiného figuranta pro nácvik obran. Důvodem je to, že náš pes je zvyklý pouze na jednoho figuranta a až na krátké epizody na LVT nezná chování jiných figurantů. Kdo ví, jak by se zachoval, kdyby na něj "nastoupil" jiný figurant? Nerozuměl by jiný figurant našemu hovawartovi lépe? Po delším hledání přerušeném prázdninami jsme získali tip na pana Knihu z Říčan, který má předem jeden velký klad: podle referencí zná poměrně dobře, co to obnáší plemeno hovawart (dělal figuranta na hovawartím letním táboře v Psárech, připravoval na bonitaci už několik hovawartů). Po telefonické dohodě jsme se s Ivym vypravili (Mirek i Majka) na poznávací schůzku, která byla pojata pracovně a na které se měl figurant něco dozvědět o našem psovi a my jsme zase měli posoudit, jestli začneme k p. Knihovi chodit na obrany nebo jestli budeme hledat dál.
    Ivy absolvoval 3 testovací kola, při nichž si figurant zjišťoval, co pes (ale i Mirek) umí. Před každým kolem nám p. Kniha jasně vysvětlil, co bude chtít od psa i od psovoda, po skončení kola zhodnotil, na co přišel. Každé kolo bylo pro Ivyho náročnější a figurant byl s jeho výkonem spokojený. Po absolvování všech kol vyjádřil p. Kniha přesvědčení, že Ivy má na dobrý základ pro složení zkoušek IPO, SchH, NZŘ a že má cenu s ním dál pracovat. My jsme zase byli spokojeni s profesionálním přístupem (adekvátní čas věnován výkladu, praktický výcvik prováděn s nasazením) a tak nic nebránilo tomu, abychom se dohodli na další spolupráci. I když jsou s tímto výcvikem spojeny také zvýšené náklady, myslíme si, že nabídnutá kvalita tomu odpovídá. zpět

3.10.2003 - Nácvik polocizí stopy
    Ivy zatím při výcviku stopování sledoval vždy stopu Mirka. Už delší dobu jsme přemýšleli, jak by reagoval na cizí stopu, která se vypracovává ve vyšších stupních zkoušek. Dneska Majku napadlo, co kdybychom nechali Ivyho vypracovat polocizí stopu - stopu Majky. Protože jsme stopovali na poli, kde stopa nebyla vidět (jako např. v ranní trávě), museli jsme si ujasnit, kudy stopa povede. Stopa měla jeden lom s jedním předmětem (Majčinným) na konci. Po uplynutí 15 minut od našlápnutí přivedl Mirek Ivyho na začátek stopy a vyzval ho "stopa" ke stopování. Ivy nasál pach, ale pak se vztyčil a jakoby přemýšlel (to ale dělá často i u vlastní stopy Mirka), a až po chvíli se pustil na stopu. Podle našich měřítek se zdálo, že mu to docela šlo.
    Celá akce byla spíše pokusem o oživení stereotypu nácviku stop. Poslední dobou máme totiž pocit, že Ivy se na stopu vůbec netěší a že ji vypracovává neochotně. Protože bychom chtěli jít v listopadu na zkoušku IPO1, trochu nás to znepokojuje. zpět

[Předchozí období 2003/3.Q]