[Následující období - 2005/1.Q]

Komentované události - 2004/4.Q

13.12.2004 - Dostali jsme Zpravodaj HW klubu č. 3-2004
    V tomto čísle Zpravodaje měly být otisknuty dva články, které se nás přímo týkají, proto jsme byli zvědavi, jak to dopadne. Když jsme Zpravodaj otevřeli, zjistili jsme, že jsou v něm články oba. První článek popisuje Letní výcvikový tábor Babí hora u Hluku 22.8.-28.8.2004 a my jsme se na něm podíleli jako spoluautoři. Druhý článek je chlubivého charakteru a konstatuje, že náš Ivanhoe získal díky výstavním úspěchům titul Český šampión a že složil dvě (pro hovawarta) náročné zkoušky z výkonu - IPO-1 a ZPU-2.
    Ve Zpravodaji si zařádil i tiskařský šotek a našemu psovi přisoudil neuvěřitelné schopnosti - Ivy je uveden jako matka odchovu Franc Adelaide. Náš univerzální hovík by tedy zvládl nejen činnosti samčí, ale i samičí. 
    Ze zbývajícího obsahu Zpravodaje nás zaujaly 3 články, především jejich určité pasáže, které mají z našeho pohledu jednoho společného jmenovatele - tím je povaha hovawartů, resp. její bonitace. Myslíme si, že se nejedná o jednoduchou problematiku - a právě názorová odlišnost zachycená ve zmíněných článcích Zpravodaje 3-2004 je toho důkazem.  zpět

27.11.2004 - Brigáda v naší 246. ZKO (základní kynologické organizaci)
    3 dny po členské schůzi se v naší ZKO konala další brigáda, pro letošek už poslední. Bylo hnusné počasí, foukal nárazový ledový vítr s deštěm a sněhem. Příjemné bylo zjištění, že spory a hádky, které se odehrály na schůzi, neměly téměř žádný vliv na atmosféru na brigádě. Při práci nebylo poznat, kdo z jaké je názorové skupiny a bylo možno spatřit při spolupráci členy organizace, kteří ještě před třemi dny hájili nekompromisně rozdílné názory na situaci v naší organizaci.
    Brigády se zúčastnilo hodně členů a udělalo se opět hodně práce. Čistila se plocha cvičáku od spadaného listí, větviček a jiných předmětů, z lesa se nosilo klestí a dřevo na zimní topení v kamnech, dokončil se plot z pletiva ohrazující cvičák, uklízelo se celé 1. patro klubovny, kde se historicky nakupilo velké množství různého harampádí, ... . Mirek pracoval venku ve skupince, která motorovou pilou rozřezala vše dřevěné, co jí přišlo pod ruku, na stejně velké kusy, které se vejdou do kamen. Zásoby dřeva se udělaly veliké, takže nebudeme v klubovně v zimním období "klepat kosu".  zpět

24.11.2004 - Členská schůze naší kmenové ZKO (základní kynologické organizace) 
    Nově zvolený výbor se pustil po svém zvolení ihned s vervou do práce a do zavádění průhledných a srozumitelných pravidel v chodu organizace a dosáhl v tomto směru objektivně nezpochybnitelného a prokazatelného pokroku. Prostřednictvím brigád se udělal i velký kus konkrétní práce ve prospěch klubovny a cvičáku. Ale k vyčištění nepřátelské atmosféry a zániku dvou znepřátelených stran to nepomohlo - ba naopak, atmosféra ještě průběžně houstla a odpor tábora "nezvolených" se zkoncentroval právě do této členské schůze. Popsat detailně celkovou situaci nejde a ani to nemá smysl. Hlavně je potřeba zdůraznit, že také existuje třetí neutrální skupina kynologů, kam se počítáme i my. Tato převážně mlčící skupina sestává převážně z lidí, kteří jsou v základní organizaci kratší dobu, a nemá zájem účastnit se osobních půtek a neustálého vytahování příběhů z minulosti. Nejen, že tyto neutrální kynology zmíněné hádky nebaví, ale především se lze těžko dopátrat, kdo mluví skutečně pravdu a kdo si historické události vykládá ve svůj prospěch. Nikdo nedělal žádný průzkum veřejného mínění, ale zdá se, že by se ze současných 92 členů naší základní organizace asi našlo dost těch, kteří by nejraději hádající se zasloužilé kynology vysadili na pustý ostrov, ať se tam vypovídají do alelujá a zbývající členové ZKO by se mohli v příjemnější atmosféře věnovat svému koníčku - práci se psy.
    Ačkoli se výbor organizace snažil o konstruktivní průběh schůze a zpočátku se mu dařilo překonávat množství různých obstrukčních akcí, přesto s přibývajícím časem začala schůze ztrácet na tempu a na korektnosti, až se téměř "zasekla". Když se k tomu ještě přidal fakt, že večerní doba byla již významně pokročilá, nelze se divit, že jednání schůze opustilo, aniž by vyčkalo závěrečného usnesení, značné množství členů ZKO. Doufejme, že příští členská schůze už bude probíhat v korektnější a konstruktivnější atmosféře bez obstrukcí a že se bude věnovat běžným kynologickým záležitostem. Moudrost praví, že dobré věci se často rodí v bolestech a za ztížených podmínek. Jestli se to ukáže v případě naší ZKO jako pravdivé, pak nás světlé zítřky nemohou minout.   zpět

3.11.2004 - Zranění už vypadá zahojené - opatrně jsme zkoušeli obrany
    Poprvé od té doby, co jsme objevili v Milovicích Ivyho zranění, jsme dnes na našem cvičáku opatrně zkoušeli obrany. Zkoušeli jsme na "řídítka" a štěněcí rukáv a zdálo se, že si Ivy už "věří". Udělali jsme jen pár podařených zákusů a končili jsme, protože jsme chtěli skončit v nejlepším. Současně jsme měli strach z případného obnovení zranění. Jak jsme vlastně s Ivym prožívali mezidobí od objevení jeho zranění až po "návrat" k nácviku obran? Jak jsme Ivyho léčili?
    Jako pečovatelé o zdraví našeho psa se v podstatě nemáme čím chlubit. Místo, abychom co nejdříve navštívili veterináře, tak jsme návštěvu stále odkládali a sbírali jsme moudrosti od jiných majitelů psů. Většinou jsme se dozvěděli, že zranění, které má náš pes, není nic výjimečného a že ho většinou léčili sami. Co nás mátlo a co nás možná trochu omlouvá, že jsme váhali s návštěvou zvěrolékaře, byla skutečnost, že Ivy vůbec netrpěl a choval se úplně normálně, dělal úplně všechno, co normálně. Ovšem jen do okamžiku, kdy se zraněného místa nějakým způsobem bolestivě dotkl - pak byl na chvíli vyveden z míry, ale po chvíli se zase choval jakoby se nechumelilo.
    Mezitím se Ivy sám léčil a potvrzoval názor, že hovawart patří k přírodním plemenům. Neuvěřitelné množství času věnoval péči a ošetřování zraněného místa - stále si ho olizoval. Když byl s námi doma, zvykali jsme si na zvukovou kulisu neustálého mlaskání jazyka. Se zájmem jsme nenápadně sledovali, jak probíhá způsob léčby. Ivy zvolil léčebný postup, který se nám zdál původně nejdrsnější (kdybychom ho měli provést my a jednorázově). Vytrvalým ožužláváním se volně plandající tkáň zmenšovala a odkryté "živé" místo se zacelovalo. Když jsme před pár dny zjistili, že už uvolněná tkáň téměř zmizela, tak jsme se rozhodli, po domluvě s figurantem, že zkusíme opatrně pár zákusů na obranách a když to půjde, budeme opatrně pokračovat i v dalších dnech.  zpět

17.10.2004 - Milovice - zraněná noha Ivyho - že by příčina jeho pracovní nechuti ?
    Dnes jsme si kromě jiného povídali s řadou známých i nově poznaných hovawartistů. Při jednom takovém setkání se náš Ivy společensky věnoval přítomné fence. Oba hovíci si spolu hezky hráli bez jakýchkoli náznaků "válcování", či agresivity. Proto jsme byli opravdu šokováni, když Ivy začal z ničeho nic kulhat na levou přední nohu a začal si ji olizovat. Když jsme se snažili zjistit, co se děje, nejdříve jsme objevili krev a posléze to, že má téměř úplně odtržený polštářek u palce levé přední nohy (nevíme, jak to popsat - snad foto napoví), volně mu plandá na kousku tkáně a z otevřené rány teče krev. Byli jsme zmatení a marně jsme hledali příčinu, jak se to mohlo stát - napadlo nás, že se mohl říznout o nějaký předmět v trávě, ale nic jsme nenašli. Nejpřekvapivější na tom bylo, že si Ivy zraněné místo důkladně olízal a za chvíli se už opět choval, jakoby se nic nestalo. Podobná situace se opakovala toho dne ještě jednou - tentokrát to bylo poté, co náš pes prošel vyšším porostem tuhých rostlin a pravděpodobně si asi zraněné místo "napíchl" na nějaké stéblo.
    Možná vlivem záhadného zranění Ivyho, možná i vlivem toho, že nás čeká doma ještě spoustu povinností, jsme v Milovicích nevydrželi až do konce celé akce a něco po poledni jsme se vydali na zpáteční cestu do Prahy. A hádejte, o čem jsme celou cestu autem domů, ale i později vedli řeči. No samozřejmě - o tlapince našeho hovíka. Začali se nám vybavovat věci, které se najednou zdály díky zranění našeho psa zpětně logičtěji vysvětlitelné a zapadaly lépe do celkové mozaiky. Vzpomněli jsme si na dny IHF v Kroměříži a na hrůznou noc strávenou společně s naším psem v pokoji penziónu, kdy jsme se téměř nevyspali, k čemuž Ivy přispěl kromě jiného i tím, že si v pravidelných intervalech za hlasitého mlaskání intenzivně olizoval levou nohu (tehdy jsme tomu nepřičítali žádný význam). Také se přímo nabízí jednodušší vysvětlení pro jeho opatrnost a malou razanci nejen při obranách, ale i nechuť k vykonávání cviku "lehni" či na stopování při označování předmětu zalehnutím.
    Jestli je Ivyho zraněná noha skutečně příčinou jeho dříve nám nepochopitelných výpadků při pracovní činnosti, nevíme, ale handicap to určitě je. Zranění je asi záludné tím, že normálně ho nebolí a může dělat téměř vše, ale stačí sebemenší kontakt utrženého polštářku s jakýmkoli předmětem a Ivy okamžitě přestane pracovat, začne se ošetřovat a znejistí. My vlastně ani nevíme, jak dlouho už toto zranění má, protože nevypadá na čerstvé, ale spíše chronicky obnovované.
    Poprvé v životě budeme muset řešit vážnější zranění našeho psa - dosud ho potkávaly samé maličkosti, které si ošetřil a vyléčil sám. Protože se podle veterináře a zkušených kynologů nejedná o čerstvé zranění, nelze to už vyřešit bezprostředním "přišitím" utrženého polštářku, aby srostl s původní tkání, ale bude se to muset řešit jinak. Většina zkušených se přiklání k názoru, že by bylo nejlepší, aby se utržená plandající tkáň odstřihla a vzniklá rána se ošetřila a zahojila. Musíme se přiznat, že jsme z této situace trochu bezradní. Uvidíme, jak se vše vyvine.   zpět

16.10.2004 (so 18:00) - Členská schůze Hovawart klubu v Milovicích
    Letošní členská schůze začínala po 18:00 a konala se ve vinárně restaurace, která se nachází přímo v autokempu. Nevýhodou tohoto schůzovního místa byl stísněný prostor a hůře dýchatelný vzduch, což předseda klubu vysvětlil tím, že bez předchozího upozornění nám bylo odřeknuto původně zamluvené místo. Nakonec se však, při stávajícím počtu účastníků, do místnosti všichni vešli. Celkový počet zúčastněných nebyl na schůzi oficiálně oznámen, ale podle našeho hrubého sečtení to bylo něco přes 40 členů HwK, počet řadových členů byl o něco vyšší, než počet členů vedení HwK. Schůze, kterou zahájil předseda klubu, probíhala podle programu předem zveřejněného na klubovém webu. Co nás na schůzi zaujalo? Z přednesených zpráv vybíráme:
    Náš hovawart klub má v současnosti asi 650 členů. Vedení klubu chce nadále pokračovat v politice nízkých členských poplatků (200 Kč). Rostoucí náklady klubu budou hrazeny z vybraných poplatků za jiné akce a ze sponzorských příspěvků.
    Vedení HwK ČR se pochlubilo aktuálním fungováním klubových webových stránek, ocenilo jejich význam a chce je ještě aktivněji využívat jako účinného nástroje při řízení činnosti klubu.
    Kongres IHF (mzn. federace hovawartů) se vydařil. S jeho uspořádáním pomohlo či svou aktivní účastí na doprovodných akcích přispělo hodně řadových členů našeho klubu, za což jim patří poděkování předsedy. Zahraniční delegáti, kteří se kongresu IHF v Kroměříži zúčastnili, se o této akci vyjádřili pochvalně. Předseda IHF pan Langheim ocenil vysokou úroveň chovu v českém Hovawart klubu.
    Schůzovní bod č. 6. "Různé" vyvolal zajímavou diskusi na různá témata. Jedním z prvních byly výstavy a delegování rozhodčích. Krátká diskuse proběhla okolo tématu, zda mají být na klubových webových stránkách průběžně aktualizovány a zveřejňovány informace o tom, která štěňata se narodila. Z pléna zazněl názor, že by to mohlo pomoci lidem, kteří si vybírají štěňata prostřednictvím Internetu, což už je v současné době celkem běžná věc. Vedení klubu to považuje za soukromou inzerci a protože odmítá komerci na svých webových stránkách, bude se to řešit jinak.
    Jedním ze schůzovních témat byla krátce i databáze hovawartů HWdB, která běží na našich webových stránkách. Aniž jsme jakýmkoli způsobem na databázi upozorňovali, tak někteří přítomní se o ní zmínili (většinou pozitivně), přičemž se nám zdálo, že někteří z nich nás ani neznají a netuší, že jsme na schůzi. Pozitivní vyjádření o databázi a její užitečnosti nás samozřejmě potěšilo, neboť se ukázalo, že náš volný čas, který jí věnujeme, nepřichází vniveč. Také se nám zdálo, že někteří z těch, co si databázi pochvalovali, oceňovali za její existenci vedení Hovawart klubu, protože odkaz na databázi byl uveden na webových stránkách HwK. Přesto jsme neměli potřebu této situace využít ke svému zviditelnění, protože databázi bereme jako náš dobrovolný příspěvek k činnosti hovawartí komunity. Rozruch kolem databáze však zřejmě spustil po schůzi ještě nějaká jednání, kde údajně bylo konstatováno, že databáze hovawartů HWdB je v podstatě soukromá inzerce - tím pádem nesmí být spojována jakýmkoli způsobem s webovými stránkami Hovawart klubu a je potřeba učinit nápravu. Na tomto místě musíme zdůraznit, že následné změny, ke kterým v důsledku toho došlo, nebyly tedy vyvolány z naší iniciativy a ani žádnými finančními či "naturálními" požadavky z naší strany. Ty majitele či příznivce hovawartů, kteří si již zvykli na využívání databáze, chceme informovat, že databáze hovawartů HWdB běží dál a zatím nepřemýšlíme o tom, že bychom "to zabalili". Jsme totiž stále přesvědčeni, že databáze přináší užitek a přinášet ho ještě bude.  zpět

1.10.2004 - Na tréninku obran jsme se trápili
    Dnes byl Mirek s Ivym na nácviku obran a pro oba to bylo utrpení. Ivy se nejdříve snažil vyhnout obíhání maket (revírů), kterými jsme začínali, a dával najevo nezájem. Jeho apatie pokračovala posléze i při kousání na vodítku, kdy měl bojovat o kořist - rukáv figuranta. Jeho zákusy byly bez zájmu a razance a když už se zakousl do rukávu, zvládl jen krátký boj a příliš brzy pouštěl. Od té doby, co více jak před rokem Ivy začal pravidelně kousat na rukáv, Mirek takovou jeho nechuť ještě nezažil, takže byl z toho dost zaskočený. S odstupem několika dní po tomto zážitku přemýšlíme o možných příčinách.
    Jednoduchým vysvětlením by bylo, že Ivy byl ten den ve velké nepohodě. Ale ono má vše možná hlubší příčiny. Až do letošních prázdnin jsme nějakou déletrvající přestávku ve výcviku neměli. Až letos jsme si z více důvodů udělali ve výcviku "prázdniny", které v podstatě trvaly od konce června do půlky září, tj. více jak 2 a 1/2 měsíce. Je sice pravda, že jsme během této doby absolvovali závod ZPU2 v Kolíně, dva tréninky obran v Kolíně, zkoušku ZPU2 v Babí hoře a ukázku sportovní kynologie na dnech IHF, takže by se dalo říci, že jsme si zacvičili. Ale možná právě účast na těchto nárazových akcích bez přípravy a řádného průběžného tréninku, především obran, Ivymu neprospěla a je příčinou, proč je jeho současný výkon na obranách (ale částečně i na poslušnosti a stopách) tak nepřesvědčivý.   zpět

[Předchozí období 2004/3.Q]